V roku 1995 som pripravil materiál o tomto extrémnom štýle, ktorý ale nebol nikde publikovaný, preto ho uverejňujem teraz. Myslím si totiž, že by bolo na škodu neopísať pre mnohých nepochopiteľný fenomén noise. V tom čase bol tento štýl najmä v Českej republike mimoriadne obľúbený, vtedy napríklad rozbehol činnosť noise-band Napalmed, dodnes známy na celom svete z nahrávok na všetkých druhoch nosičov, či podobne zameraný a rešpektovaný Disfunction. Za slovenskych noizzz priekopníkov možno považovať Humenčanov D.A.M.

(Zhodou okolností som v danom roku aj ja mal prvý noise projekt v Prešove, aj keď vznikol úplnou náhodou.
U Paliho Kernaševiča zo Strechy http://www.strecha.szm.sk sme urobili a nahrali kváz jam-session a ja som sa s ním stavil, že to vydám v zahraničí. Vyhral som. Angel, tak bol tento projekt pomenovaný, sa objavil na kompiláciách v Švajčiarsku a Japonsku. Ale to je iná kapitola... viď http://www.frenky.sk/?c=12&id=213)

Takže, v roku 1995 som písal o noise, aby som trochu ozrejmil niektoré nejasnosti. Napríklad prebiehal spor, či noise ako hudobný a životný štýl má byť postavený na báze posolstva (napríklad protest proti týraniu zvierat a obdobné témy), alebo stačí, ak ide o srandu, fun-noise. Ďalší spor bol v tom, či možno noise označiť ešte vôbec za hudbu, alebo nie. Inak, noise sa k poslucháčom nedostával iba prostredníctvom zvukových nosičov, ale aj skrz ojedinelé koncerty. V tomto prípade išlo prevažne o noise-core kapely, hrajúce na klasických nástrojoch, v iných prípadoch slúžili k tvorbe hluku iné inštrumenty (hocičo - šum z rádia, vŕtačka, vysávač, zvuky
z pornokaziet...). Podľa toho sa noise delil napríklad na industrial noise, elektro noise, grind-noise, noise core...

Pre svoje „pojednání“ o noise som pripravil rozhovor s poľskou kapelou Grossmember a anketu s českými a slovenskými noisermi.

Kapela Grossmember, ako informoval jej gitarista Jerzy, vznikla v roku 1991. Na svojom konte mala tri demá, niekoľko split kaziet (spoločné kazety s inými skupinami) a účasť na mnohých kompiláciách v Poľsku, USA, Nemecku, Kanade, Francúzsku, Holandsku, Fínsku, ČR, Chorvátsku či v Ekvádore. Ako uviedol, Grossmember hráva aj naživo, na mnohých grind-noise koncertoch. „Chodieva na ne okolo sto ľudí.“
Grossmember fungoval v zostave Jerzy - gitara, spev, Daniel - basa, Slawek -bicie a Anka - spev. „Anka je moje dievča. Je veľmi pekná a spieva s nami, pretože má tento štýl rada. Je veľmi odlišná od ostatných dievčat,“ zareagoval Jerzy na počudovanie, že v noise bande hrá dievča, ešte k tomu pekné, čo nie je príliš typický jav. Mimochodom, Jerzy noise za hudbu nepovažuje: „Noise nie je hudba. Noise je noise. Noise is for heroes, music is for zeros. ...ha...ha...“

Prejdime k spomínanej noizzz ankete. Na moje otázky odpovedali štyria tvorcovia hluku - Epidemiolog (šéf agentúry Epidemie, pôsobiaci v noise zoskupeniach Gorilla Girl, Anti!, President Shit ai.), Honza (už spomínaný Disfuction), Laco (jediný zástupca slovenskej časti bývalej federácie, pôsobiaci v „noizoch“ Bubble Butt a The Suňoga, inak bubeník známych gridcorových Mentally Parasites) a Martin (vydával fanziny Vidle, Sludge a pohyboval sa v grind/noise scéne). Aké majú títo zainteresovaní ľudia náhľad na najextrémnejší hudobný štýl?

Noise ako štýl (hudobný, životný...)

Epidmiolog: Noise je mnohem víc než hudba. Je to styl života, protest... Smyslem noise projektů (především industrial noise) je nahrát něco tak hnusného jako je současný svět a to potom předložit lidem. Noise je kultura, pro někoho však nepochopitelná. Já pomoci noise vyjádřuji svůj odpor proti konzumnímu stylu života, týrání zvířat, fašismu, sexismu a jinýmu svinstvu. Též je to možnost, jak se nezařadit do společnosti a svým chováním a názory nezapadat do masy zdegenerovaných a ovlivněných lidí.

Honza: Nerad definuji hudbu nějakými termíny, dělím to pouze pro konkretizování daného okruhu zvuků. Termín „noise“ se stal synonymem pro všechen zvukovej bordel, co lze vytvořit. Samozřejmě, s tímto hodnocením nemůžu souhlasit, nejedná se mi o posuzování stupně hlučnost či tvrdosti hudby, ale o to, co daný zvuk ve mně vyvolá(vá). Sám na sobě těžko vypozorovat vliv zvuků, ale člověk informace ve zvukové podobě získává zhruba dvě třetiny svýho života, těžko lze popřít jeho vliv.

Laco: O noise si nemyslím nič, lebo ho považujem za normálny hudobný štýl. Síce dosť extrémny a jednoducho primitívny, ale ak je v „live“ podaní, myslím tým, že obsahuje klasické nástroje, tak to je O.K. Horšie je už tzv. „umelé“ noise.

Martin: Mám rád noise. Vždycky mně přitahovala extrémní hudba - od heavy metalu až po noise :-)) Jaký životní styl? Hm, jestli může být noise životním stylem, nebo spíš nevím, jak by takovej život vypadal. Myslím si, že se životem to moc nesouvisí, každý si žije podle toho, co považuje za dobré. Někdo hůř, někdo líp. V tomhle noise asi moc myšlení ovlivnit nemůže.

Noise ako trend, móda?

Epidmiolog: Pokud někdo bere noise jako módu, zábavu a něco, co zrovna letí, tak ten člověk nechápe podstatu celé této věci a celkový noise tím ztrácí význam.

Honza: Móda vytváří image osobnosti. Každá móda něco symbolizuje, člověk se přispůsobuje této symbolizaci. Je naprosto individuální se nechat ovlivnit, přispůsobit, formovat (......) faktory působící zvenčí na člověka.

Laco: Noise niekedy bolo módou, aspoň mi to tak pripadalo. Keď sa objavili na „scéne“ 7.M.O.N., Anal Cunt, Meat Shits, tak sa začali objavovať rôzne zoskupenia u nás, ale i vo svete. Teraz je však toho klasického noise pomenej. Vrece sa pretrhlo s umelými experimentálnymi hlukmi, čo ma nezaujíma, lebo tomuto druhu voľajako neholdujem a nerozumiem.

Martin: Je pravda, že v poslední době se noise dost rozšířilo. Hodně lidí v něm našlo spůsob seberealizace, který jim byl upírán hudebními konvenci (tzn. neumíš hrát, apod.), ale tady je zcela otevřenej prostor. Každý může nahrávat, hrát v kapele. Určitě to vypadá jako trend, móda, pro někoho to tak i je, ale spíš si myslím, že je to tak, jak jsem říkal. Objevilo se něco, co může dělat každý, teď už jde jenom o to, proč...

Je noise hudba alebo hluk?

Epidmiolog: Těžko říct. Je to v podstatě hudba, která ale je na hranici hluku.

Honza: Každý hluk je svým spůsobem hudba. Závisí od uhlu pohledu (spůsobu vnímání).

Martin: Je to nářez... Já osobně mám radši dobrý noisecore a noise grind, ale industrial si taky někdy poslechnu... Určitě natom je něco, co se mi líbí - energie, totální vykřičení se, relaxace? Asi to tak nějak bude. Nelíbí se mi, jak vzniká sposta nahrávek tím, že se rozladí rádio a to se pak nahrává. To mi příde daleko prázdnější než třeba nějaká noisecore kapela, která nepoužívá texty, ani názvy skladeb. Ale na druhou stranu to je věcí každýho, takže já nemám právo komukoli cokoli zakazovat nebo přikazovat... Vlastně to začalo už ve škole, když jsem (v osmé třídě) slyšel starý Napalm Death, pak přišla spousta kapel, hlavně death metal a grind, a v tom jsem najednou objevil i něco víc než jen hudbu. Zaujalomně, že kapely - přesto, že hrajou drsně - nespívají o nějakém Satanovi, pitvách, ale texty vycházejí z reality a časem se k tomu přidali i jiný věci jako práva zvířat, antifašizmus... Přišli kapely jako 7.M.O.N. a Sore Throt...

Noise - posolstvo alebo sranda (fun)?

Epidmiolog: Noise je poselství. Má to svůj význam, své sdělení a je to vyjádření pocitů nebo názorů na určité věci. Fun noise je nepochopení podstaty noise. Já fun noise neuznávám.

Honza: Nehledám v hudbě samotné poselství ani humor. Opět je věcí individuální, kdo co do své hudby vloží, čím naplní onen 19980-herzový rozsah potenciální lidské slyšitelnosti (vnímatelnosti zvuku).

Laco: Samozrejme, noise by sme mohli rozdeliť i do tejto kategórie. Niektoré kapely alebo noise projekty berú svoj hluk ako protest, iné zase len ako srandu. Iste, že noise má čo povedať, protestovať. Jeho hluk je odrazom dnešnej doby, v akom to svete žijeme.

Martin: Poselství? Řekl bych, že noiseindustrial vychází z dost osobních pocitů destrukce, je to reakce na přetechnizovanej svět, továrny, průmysl,...chaos... Noise / grind kapely zpívají dost často o věcech jako je porno, pokud používají texty, ale je i dost kapel se sociálně laděnýma textama i fun noise. Všechny je spojuje hudba, část z nich texty, to záleží na osobním pohledu na věc. Pro někoho to je vyjádření sebe samotnýho, někdo to bere jako „bordel, srandu“. Poselství? Každý si z toho vybere svoje, to, co se mu na tom nejvíc líbí.

Obľúbený noise?

Epidemiolog: Napalmed, Steam Symphony, Disfunction, Massona, The Gerogerigegege, 7.M.O.N., Anal Cunt, Clitoris Traficker, Deche Charge, Extreme Hair Stench,... Všechen noise, který má podstatu a myšlenku se mi líbí!

Honza: Merzbow, Masonna, Monde Bruits, Cosmic Consirdence Control Centrum, Null, Nurse With Wound, Raison D´ Etre, In Slaughter Natives, John Zorn, Vasilisk, Laibach, Bathory, Siel Wolf, Brutal Truth, The Yong Gods, God Dethroned, Lues de Funes, Satareni....

Laco: 7.M.O.N., Anal Cunt, 5 M.S., D.A.M., Disfunction, Ruido de Odio, ale asi najviac sa mi páči grindcore!

Martin: Je jich hodně: Sore Throat, Deche - Charge, Clitoris Trafficker, L.D.K, Carne, Arseslaughter, Criple Bastards, The Gerogerigegege, Ruido De Odio, Sonic Radioactive, Disfunction, Pasztözöt, Nell Noise, 7.M.O.N., Meat Shits, Anal Cunt, Genital Masticator, je jich hodně. Ale orienuju se i na jiný styly...

Pozn.: Stalo sa, že rovnaká skupina je u jedného respondenta napísaná inak než u druhého. Nechal som to tak naschvál, lebo zrejme jeden z nich spravil preklep, a neviem presne posúdiť kto...

Ak sa domnievate, že fanúšikovia hluku iné druhy hudby nepočúvajú, ste na omyle. Posúďte sami. Škála žánrov a interpretov, ktorých vymenovali štyria oslovení, je naozaj pestrá: crustpunk, grindnoise, EBM, industrial, jazz, grunge, grindcore, rap, deathmetal, punk, hardcore, folk, country; KLF, Bez ladu a skladu, Chumbawamba, J. M. Jarre, Mike Oldfield, Strecha, ZNC, HT, Čerstvě natřeno, Sex Pistols, Beatles, Karel Kryl...